Journal or Publication Title:
Արվեստագիտական հանդես=Искусствоведческий журнал=Journal of Art Studies
Date of publication:
Number:
ISSN:
Official URL:
Additional Information:
Բոսքիս Ալեսսիա, Босхис Алессия
Title:
Other title:
Джованни Франческо Джемелли Карери, от Неаполя до Нахиджевана: Армения и ее художественное наследие глазами итальянского путешественника 17-го века ; Ջովաննի Ֆրանչեսկո Ջեմելլի Կարերի. Նեապոլից՝ Նախիջևան. Հայաստանը և նրա գեղարվեստական ժառանգությունը 17-րդ դարի իտալացի ճանապարհորդի աչքերով
Creator:
Subject:
Arte Armena ; Giovanni Francesco
Uncontrolled Keywords:
Patrimonio culturale armeno ; Letteratura di viaggio italiana ; Giovanni Francesco Gemelli Careri ; Impero ottomano ; Impero safavide ; Erzurum
Coverage:
Abstract:
La letteratura di viaggio rappresenta una miniera di informazioni per lo studio dell'arte e della cultura armene. Essa costituisce tuttavia un campo di indagine ancora largamente inesplorato, soprattutto per quanto riguarda gli scritti italiani. Tra le opere più brillanti e immeritatamente poco studiate figura il Giro del mondo di Giovanni Francesco Gemelli Careri (1651-1724), pubblicato a Napoli nel 1699-1700. Gemelli fu un osservatore attento e curioso delle culture che incontrò durante le sue peregrinazioni e mostrò particolare attenzione nei confronti degli Armeni. Nella primavera del 1694, con l'intenzione di raggiungere Isfahan, percorse i territori dell'Armenia storica, da Trebisonda a descrivendone popolazione, insediamenti, monumenti, usi e costumi. L'analisi proposta ripercorre le tappe dell'eccentrico viaggiatore attraverso le pagine del suo resoconto scritto, esaminando le preziose informazioni in esso offerte sulla presenza, la diffusione e lo stato di conservazione del patrimonio artistico armeno nei distretti orientali dell'Impero Ottomano e nella provincia safavide di Erevan. La testimonianza di Gemelli è particolarmente preziosa perché successiva alle distruzioni della guerra persiano-turca conclusasi con il Trattato di Zuhab e al terremoto del 1679, che causò ingenti danni soprattutto a Erevan. Assai degne di nota, oltre alle descrizioni di importanti centri urbani e monastici come Kars, Erzurum, Eǰmiacin, Erevan e Gełard, sono le menzioni di toponimi e villaggi abitati da armeni nei territori dell'attuale Turchia e del Naxiǰevan, aree in cui il patrimonio culturale armeno ha subito pesanti distruzioni o giace in uno stato di grave abbandono.
Ճամփորդական գրականությունը հարուստ տեղեկատվություն է տրամադրում հայ արվեստի և մշակույթի ուսումնասիրության համար: Այնուհանդերձ, այն դեռևս մեծապես չուսումնասիրված դաշտ է, հատկապես իտալական ուսումնասիրությունների տեսանկյունից: Առավել ցայտուն և անարժանաբար չուսումնասիրված աշխատություններից է Ջիովաննի Ֆրանչեսկո Ջեմելլի Կարերիի (1651-1724) «Giro del mondo» («Շուրջերկրյա ճամփորդությունը»), որը հրատարակվել է Նեապոլում 1699-1700 թվականներին։ Ջեմելլին խորաթափանց և հե-տաքրքրասեր դիտորդ էր իր շրջագայության ընթացքում հանդիպած մշակույթների նկատմամբ և առանձնահատուկ մտահոգություն էր ցուցաբերում հայերի հանդեպ: 1694 թվականի գարնանը Սպահան հասնելու մտադրությամբ նա շրջում է պատմական Հայաստանի տարածքով՝ Տրապիզոնից Ջուղա և նկարագրում հայ բնակչությանը, ճանապարհին հանդիպած բնակավայրերը, հուշարձանները։ Սույն վերլուծությունն անդրադառնում է էքսցենտրիկ ճանապարհորդի քայլերին՝ նրա գրավոր զեկույցի միջոցով ուսումնասիրելով այնտեղ ներկայացված արժեքավոր տեղեկատվությունը Օսմանյան կայսրության և Սեֆյան նահանգի արևելյան շրջաններում հայկական գեղարվեստական ժառանգության առկայության, տարածման և պահպանման վիճակի վերաբերյալ։ Երևանի մասին վկայությունը հատկապես արժեքավոր է, քանի որ այն վերաբերում է թուրք-պարսկական պատերազմի ավերածություններից հետո ժամանակաշրջանին, որն ավարտվեց Զուհաբի պայմանագրով և 1679 թվականի երկրաշարժով, ինչը մեծ վնաս հասցրեց Երևան քաղաքին։ Քաղաքային և վանական կարևոր կենտրոնների՝ Կարսի, Էրզրումի, Էջմիածնի, Երևանի և Գեղարդի նկարագրություններից բացի, չափազանց ուշագրավ է այժմյան Թուրքիայի և Նախիջևանի տարածքներում հայաբնակ տեղանունների և գյուղերի, տարածքների հիշատակումը, որտեղ հայկական մշակութային ժառանգությունը կրել էր ծանր ավերածություններ կամ գտնվում էր անտեսված վիճակում։